BYŠICKÁ LITERÁRNÍ ČAJOVNA

Želví doupě a jeho tajemství

Dne 6. května 2015 se byšická literární čajovna vydala do Želvího doupěte. Želví doupě není žádné místo, kde se slézají želvy, jak by si někdo mohl myslet, ale překvapivě lidé, milovníci knih. Co je sem táhne, to jsme se vydali zjistit.

Nejjednodušší odpovědí je 14 000 knih, což není málo, ale nedá se s tím konkurovat velkým podnikům typu Neoluxor. Knihkupectví má internetový obchod, ale i ten se stává přirozenou součástí řady prodejen. Součástí je i antikvariát – tak to už zcela běžné není. Ale hledejme dál. Oblíbenost tohoto podniku totiž spočívá i v něčem dalším, výjimečném.

Čtenáře po výběru knih láká Rodinná kavárna, ve které si rodiče s dětmi mohou dát zákusky, chlebíčky, kofolu, výbornou kávu a italskou čokoládu, považte, z jaké škály se vybírá: pistáciová, rumová, karamelová, banánová, mátová, ledové kaštany, chilli s feferonkami, kokosová, oříšková, … - vida, jak lze nalákat do knihkupectví (na nás tato „pozvánka“ platila). Pokud je návštěvník starší ročník, než jsme my, může si dát i víno, vždyť jsme na Mělníku.

A jak se dostaly čokolády do kavárny? Kamarád majitelky usoudil, že je třeba mít v kavárně něco originálního a chutného, a proto poctivě obešel všechny pražské kavárny a podobné podniky. V každé si dal horkou čokoládu a vybral z nich tu nejlepší. Stopa vedla do Itálie. Kontaktován byl dodavatel a Želví doupě se stalo jediným mělnickým podnikem, který čokoládu nabízí.

Pro rodiny s malými dětmi kavárna nabízí možnost vybití energie v dětském koutku nebo v zahradě, která je na parkánu mělnických středověkých hradeb.

Děti, rodina – pojmy významné pro tento podnik. Je držitelem certifikátu Společnost přátelská rodině, což vyplývá nejen ze zázemí, které poskytuje, ale také z faktu, že jsou zde zaměstnávány maminky, které se vzájemně doplňují a jsou si schopny vyhovět si podle svých potřeb.

Mohla by vás zajímat velikost Želvího doupěte. Knihkupectví má 100 m² a kavárna včetně koutku má 60 m². Jedná se o útulné místo, kde jsou knížky vyrovnány v úhledných v řadách až ke stropu. Jsou rozděleny do několika sektorů: nové – antikvariátní; dětské, pro dospělé, odděleně jsou např. detektivky, komiksy, jazykové, naučné, historické, publikace týkající se zahrady, leporela, …

Aby si lidé nemysleli, že se jedná o zaostalé knihkupectví, je nutné uvést, že každá kniha je zaznamenána v počítači, a to nejen z důvodu nutnosti vést přesnou evidenci, ale také vzhledem k již zmíněnému e- shopu, který vyžaduje zavedení dalších údajů do technického pomocníka.

A dál? Ten, kdo umí hrát na klavír, může se domluvit s personálem a zahrát si, může třeba vyzkoušet rozeznít noty z nově zakoupených knih. Můžete „listovat“ mezi nosiči zvukového záznamu, např. gramofonovými deskami (desetiletý Kuba hledal Olympic), audio knihami, CD s hudbou. Můžete přijít na uvedení nové knihy do života, můžete se setkat na besedě s nějakým známým nebo regionálním autorem, můžete se podívat do kavárenské minigalerie.

V době naší návštěvy byly po stěnách rozvěšeny fotografie košíkářských výrobků, tedy řemesla pro Mělník do nedávné doby typického. Jejich autorem je košíkář Petr Král. Vedle tradičních produktů zaujímalo zvláštní místo proutěné jízdní kolo! Z fotografie (nikoli z knížky) na nás vyskočil příběh. Kolo dnes již neexistuje. Bylo totiž určeno gorilímu mláděti jménem Tatu k jeho prvním narozeninám. Tatu si na něm moc nezajezdil. Za tři hodiny ho snědl (naštěstí bylo bez hřebíků).

My jsme se ale neměli zamýšlet nad tím, co se skrývá ve fotografiích, ale co se skrývá mezi knížkami. Napadlo nás mnohé: poutavý příběh, moli, písmenka, postavy, které můžeme následovat, nebo naopak raději ne, postavy, které bychom chtěli z knížek vytáhnout a setkat se s nimi, nebo které bychom tam definitivně zavřeli a nepustili je, dobro a zlo, věci, jako např. schované lichožroutí ponožky, kouzelné předměty (jen si tak na ně sáhnout a moci si je půjčit!). Někdy je výborné do knížek se zavřít a být v jiném světě. Někdy vstoupíme do trojrozměrného světa leporel, jejichž objekty mohou obživnout. Provokovat naši zvědavost mohou záložky - pokud je někým zapomenuta v knížce, pak řešíme otázku, proč zrovna tam.

Obchod však dělají lidé – nakupující a prodávající. My jsme byli první skupinou, tu druhou představuje Markéta Přerovská, v jejíž osobě se spojuje majitelka knihkupectví, osoba kvalifikovaně obsluhující, baristka atd.

Určitě vás zajímá, kde se vzal název Želví doupě, který spíš napovídá, že bychom mohli vstoupit do obchodu se želvami a jinou havětí. O vysvětlení Kuba požádal Markétu: „Ještě za mých studií byla pořízena fotografie, na které jsem podle kamarádek vypadala jako želva. Začaly mi tak i říkat, k mé nelibosti. Když jsem přemýšlela nad názvem knihkupectví, napadla mě právě Želva. To, co se mi dosud nelíbilo, se proměnilo v přednost. Když jsem si ke knihkupectví otevřela i kavárnu, začali lidé říkat, že si ke mně zalezou jako do doupěte, a tak jsem poupravila název na Želví doupě.“ Za přednost Markéta považuje i skutečnost, že pokud zadáte ve vyhledavači na internetu knihkupectví, najdete Želví doupě jako první – první odzadu. To nejlepší na konec.

A jak se Markéta vůbec dostala k práci v knihkupectví? Od dětství ráda četla a věnovala se knížkám. Nedělala nic jiného, podle jejích slov v knížkách ležela. Když měla nakreslit ve škole obrázek oblíbené činnosti, na jejím papíře se objevil dům s obřím nápisem knihovna. Zcela přirozeně vedly její další kroky na knihkupeckou školu a k založení knihkupectví před 13 roky. To současné se nachází v Ostruhové ulici v blízkosti náměstí Míru na Mělníku. Jedná se v pořadí o třetí místo, kde sídlí, a jak se říká „do třetice všeho dobrého“, zde se Markétě líbí a zdá se, že i návštěvníkům.

Další otázku položila Kristýna, týkala se oblíbené knížky Markéty. Uvedla severského (norského) autora. Možná by mohl někdo očekávat autora populárních detektivek, ale je jím Jostein Gaarder (Markéta však má ráda i detektivky). Nejvíce ji oslovila knížka Dívka s pomeranči. Ani pro nás to není autor zcela neznámý. Sedmá třída v rámci jednoho z projektů četla půvabnou knížečku Anton a Jonatán a devátá třída se zamýšlela nad otázkami z knížky To je otázka. Na téma oblíbené knížky se rozproudila diskuse. Harry Potter, doktor Proktor (hle – Nesbø), Cestování s velrybou, Hunger Games, poseroutka, Oko rudého cara, Králova řeč… Náš rozbor knížek s hlavní postavou doktora Proktora byl inspirací pro paní za pultem, která nám připravovala čokoládu. Knihy zakoupila pro své děti.

A když už je zmíněn Harry Potter, nesmíme zapomenout na jeho autorku Joanne Rowlingovou, alias Roberta Galbraitha. Pod tímto pseudonymem vyšel detektivní román Hedvábník, který byl v knihkupectví asi nejprodávanějším titulem, ovšem vedle rozměry nenápadné knížečky Josefa Kožíška a Ondřeje Sekory Polámal se mraveneček. A to už jsme zpět u literatury pro nás, i když už trochu odrostlé členy literární čajovny.

V doupěti se nám líbilo a také nám chutnalo. Stejné zážitky přejeme i vám.

Členové Byšické literární čajovny