Práce s knížkou J. Gaardera To je otázka
Odkud se vzal svět? Bylo tu něco odjakživa? Anebo všechno vzniklo z ničeho?
· K tomuto existují dvě teorie: 1. Biblická, 2. Vědecká. Já bych se přikláněl k vědecké variantě. (DŽ)
· Myslím, že odjakživa tu byl jen Bůh, který vše stvořil. (JŠ)
· Všechno z něčeho vzniklo a dále se rozvíjelo. (KP)
Existuje život jen na naší planetě? Anebo vesmír kypí životem?
· Myslím si, že i na ostatních planetách ve vesmíru jsou některé podmínky pro život, ale pro nás nedostačující. Važme si toho, co máme. (KP)
· Já si myslím, že vesmír přímo překypuje životem. Přece jenom se vesmír neustále rozpíná a my jsme ještě neměli možnost všechno prozkoumat. Je možné, aby v tom rozsáhlém prostoru existovalo jenom naše lidstvo??? Myslím, že někde tam nahoře je někde planeta, kde je nějaký život, který je vyspělejší než my, ale ne ve smyslu technologií. Ale v tom, že si neničí svoji planetu. (JV)
· Podle mě se někde ve vesmíru skrývá život a ještě na něj nikdo nepřišel, ale až budu velký, tak ho najdu! (DŠ)
Existují andělé a strašidla? Ukázala se někdy lidem nějaká nadpřirozená bytost?
· Říká se, že se ukazují. V létě jsme byli s rodinou navštívit jedno místo někde v Bosně, kde se prý ukázala sv. Marie. Já jsem nikdy nic takového neviděl, takže si myslím, že nadpřirozené bytosti nejsou. (JM)
· Já tomu rozhodně věřím. Podle mého něco mezi nebem a zemí je. Přece jenom když člověk zemře, kam se poděje jeho duše? Přece nemůže jen tak zmizet a rozplynout se. Podle mě, se ne nadarmo říká, že smrt je jenom začátek. A lidem se skutečně může nějaká ta nadpřirozená bytost ukázat. A i ukázala. (JV)
· Existují, nebo neexistují. Každý to vidí jinak, já si myslím, že něco jako andělé existuje. Je to bytost, která nám pomáhá od zlého. Strašidla určitě existují, jedno z nich je moje sestra Lucie. Ale určitě jsou. Někdo může tvrdit, že viděl ducha nebo přízrak, ale skeptici mu to neuvěří. (TK)
Je možné mít z něčeho strach a nevědět z čeho?
· Člověk se většinou bojí, když neví, co přijde. (JB)
· Ano. Člověk se většinou bojí toho, co nezná nebo čemu nerozumí. (DŽ)
· Ano, je to strach z nevědomosti. (JŠ)
O co se nejvíc bojím, že to ztratím?
· Nedokážu si představit, že tu jednou nebudou moji rodiče. Mám z toho strach. (LL)
· Nejvíc se bojím, že přijdu o život. Neumím si představit, že umřu, a proto se bojím. (DŠ)
· Člověk se může bát, že něco ztratí na každém kroku. Já se bojím, že jednoho dne ztratím rodinu, že umře moje prababička nebo děda. Bojím se, že až se jednou vrátím domů, nikdo tam nebude. (TK)
Co je čas? Je to, co se stalo, nenávratně pryč?
· Čas není minuta, hodina. Čas se dělí jen na dva úseky. Na to, co bylo a co bude. Co bylo, s tím už nic neuděláme, ale s tím, co bude, můžeme ještě něco málo udělat. (JM)
· Čas je velice vzácný. Utíká tak rychle, že si toho ani sami nevšimneme. Nejde vrátit zpět. (KP)
· Čas – věc, která nám ubírá život. (MO)
· Čas je to, podle čeho měříme úseky našeho života. Prozatím se vrátit nedá. PROZATÍM. (JŠ)
· Dá se říct, že je to nenávratně pryč, ale některá rozhodnutí v životě nás můžou z minulosti doprovázet pořád. (LL)
Umí někdo skutečně kouzlit? Může se někdy stát opravdový zázrak?
· Netuším, jestli někdo umí kouzlit, nebo všichni dělají jenom obyčejné triky. Také to závisí na tom, čemu říkáme „kouzlit“. – Zázraky se dějí každý den. (JŠ)
· Kouzlit umí každý, protože každý dokáže někomu vykouzlit úsměv na rtech. – Zázraky se dějí. Já když o něčem sním a najednou se to vyplní, myslím si, že je to naprostý zázrak. Něco, v co jsem nikdy nedoufala, se najednou stalo. Je to strašně krásný pocit tohle zažít. (MK)
· Určitě se zázraky dějí. Ono se občas opravdu stane něco neskutečného, co my nepochopíme. Zázraky má podle mého spíše na svědomí Bůh. (JV)
· Myslím, že největší zázrak je, když se narodí zdravé dítě. – někdo by si mohl pod slovem kouzlit představit kouzelníka, ale já si představuji např. lidi, kteří dávají peníze na charitu pro děti. Těm dětem se přece také vykouzlí úsměv. A to je podle mě takový malý zázrak, štěstí. (TN)
Potřebuju mít k tomu, abych byl šťastný, hodně věcí?
· Ne. Stačila by jednička z téhle práce. (MCh)
· Někdo možná potřebuje. Mně stačí rodina, kamarádi a míč. (JN)
· Myslím si, že člověk nepotřebuje hodně věcí. Mně stačí jenom mít šťastnou a zdravou rodinu, mít kde bydlet a co jíst. (KS)
· Někdo potřebuje věci a někomu stačí dobří lidé. (JŠ)
Existuje Bůh, který stvořil lidi? Anebo jsme si my utvořili představu Boha?
· Podle mě existuje, ale nejsem si s tím jistý. (MO)
· To je jasné, že utvořili. Lidé jenom v něj chtějí věřit, ale lžou sami sobě. (FM)
· I já na něj trochu věřím. (MM(
· Myslím, že Bůh existuje. Kdo jiný by stvořil celý vesmír. (JŠ)
· Já v Boha věřím. Protože není možné, aby začal život existovat jen tak. Prostě všechno se tady utvořilo a je to. To si myslím, že nejde. (JV)
· Můj názor je takový, že lidstvo si utvořilo představu Boha, aby se lépe smiřovali s problémy, co je v životě potkají nebo aby se lépe smířili se smrtí. Já sám v Boha nevěřím, protože si myslím, že člověk by se měl umět obracet sám na sebe a nehledat oporu v ničem jiném. (LL)
· Věřím, že něco je. Bibli čtu ráda. A i kdyby to byla jen představa, je nádherná. (KP)
Co se se mnou stane, když umřu? Je možné, že se probudím v nějaké jiné skutečnosti?
· Doufám, že ano. (MO)
· Můj názor je, že když umřeme, tak se narodí miminko a naše duše je v tom miminku. Jen nikdo neví, že je to naše duše. (MK)
· Nad touto otázkou přemýšlím pořád a nemůžu na ni najít odpověď. Když bych umřela a znovu se narodila třeba v Kostelci a šla se podívat na hřbitov a uviděla bych náhrobek se jménem Lucie Zurynková, jestli bych si vzpomněla, že jsem to byla já.
· Říkají různí lidé, že se probudím jako zvíře, tzv. se reinkarnuji. Možná existuje nějaké nebe nebo peklo, ale to se dozvím až za pár let. (JD)
· Usnu. Celý náš život je sen někoho. Bůhví, jestli svět, vesmír a vše okolo nejsou jen myšlenky. (TM)
· Já si myslím, že život na zemi e jenom začátek naší dlouhé poutě. Naše duše a naše prožitky se přece nemůžou jen tak vypařit. Já si myslím, že po smrti se jede dál, ale někde jinde a někde daleko. (JV)
· Až umřu, objevím se před Nebeským soudem. (JŠ)
Co je v životě nejlepší a nejdůležitější?
· Nejdůležitější je rodina, přátelé a také dělat dobré skutky a nemyslet pouze na sebe. (JŠ)
· Nejlepší je mít podporu v rodině a v těch, na kterých nám záleží. Nejdůležitější je jít svou vlastní cestou a dostat se tam, kam chceme. Nenechat se strhnout s ostatními a myslet sama za sebe. (KP)
· Samotný život. (MO)
· Nejlepší je mít radost ze života. Nejdůležitější je být s rodinou a hrát fotbal. (MM)
· Podle mě je v životě nejdůležitější, aby byl člověk zdravý a šťastný s těmi, které má rád. (LZ)
· Tři věci: 1. Žít. 2. Přátelství. 3. Rodina. Pořadí ať si určí každý sám. (TK)
Jak budu žít?
· Nevím, kam mě vítr zavane, jsem teprve na začátku té ohromné horské dráhy. Takže nemohu jednoznačně odpovědět. Ale doufám, že budu dobrý člověk, a až jednou budu stará babička, budu si moci říct, že můžu v klidu umřít, že jsem udělala věci správně a nemám nikde žádné resty. (TN)
· Doufám, že budu žít šťastně, a doufám, že i rozumně. Chci se dožít aspoň 103 let J. Chtěla bych být princeznou, ne proto, že měla to, co chtěla, ale že žila šťastně až do smrti J. (KS)
· Jen tak, jak uznám za vhodné. (DŽ)
· Asi tak, jak mi svět dovolí. (JM)
· Chci pracovat u zásahové služby a až budu starší, chci se odstěhovat do hor a dělat u horské služby a mít manželku a děti. Chci žít spořádaně a spravedlivě. (LL)
· Jako člověk, který si chce plnit svá přání a sliby. Jít přes překážky až na konec cesty. (TM)
Jak se svým životem naložím?
· Naložím s ním tak, abych ničeho nelitoval a byl co nejlepší člověk (JŠ)
· Budu ho brát vážně, ale i s kapkou humoru, snažit se poznat nové lidi, ale nezapomenout na přátele ze dřívějška, rozeznat to špatné od dobrého, dávat rady, ale i uznávat, co se mi snaží vysvětlit ostatní, nezavrhovat lidi podle toho, jak vypadají, vidět ve všem a ve všech to dobré, dělat to, co mě baví, zkoušet nové věci, uskutečnit si sen nebo se o to alespoň snažit, mít naději a lásku, bez té by to nešlo. (TN)
· Doufám, že se svým životem naložím rozumně J. (KS)
· Asi jako všichni ostatní: Dostuduji, najdu si práci, vychovám děti, umřu. (DŽ)
· Doufám, že s ním naložím správně. Ale co je správné, to nevím. (JB)
· Chtěl bych zvládnout postarat se o sebe a pokud možno i o rodinu. (MCh)
· Doufám, že dobře. (TK)
Co nejlépe to půjde, abych na konci mohl říci jako moje prababička: „Já měl krásný život.“ Budu si užívat každou chvilku, i když to nebude nejlepší čas. I když bude špatně, budu se snažit prožít život krásně. (JD)